Šedohnědý podzim mezi Luzným a Roklanem
Šedohnědý podzim mezi Luzným a Roklanem 2013
Asi si položíte otázku, proč šedohnědý podzim, když se většinou podzimu dává přívlastek barevný. Ale já jsem to neviděl jinak. Až si prohlédnete obrázky, dáte mi za pravdu.
Tam, kde se na lesích poznamenal kůrovec, Šumava na konci října posmutní. Vše zelené při zemi uschne a získá hnědavou nebo rezavou barvu. Před třemi roky mě v létě na Pramenech Vltavy přesvědčovala jedna studentka najatá ekologickými aktivisty, abych se podíval, jak se to mezi uschlými smrky zelená. Ano, zelená, souhlasil jsem, ale přijďte se na to podívat na konci podzimu. Na to už odpovědět nedokázala.
Ani na podzim roku 2013 není obrázek právě třeba mezi Luzným a Roklanem jiný.
Z hnědavých koberců ostřice vyčnívají šedivé odumřelé kmeny, mezi nimiž jsou sporadicky roztroušené nízké zelené smrčky, které ani za několik desítek let, až vyrostou a opět je nezlikviduje kůrovec, nenahradí původní hustý les. Jakýkoli kousek zeleně, ať už jsou to plavuně, mechy, stonky borůvčí, zmíněné malé smrčky či nízké porosty borovice rašelinné, dokáže snímek v tomto ročním čase oživit. To všechno ale zakrátko přikryje bílá peřina a na Šumavě zavládne dlouhá zima.
